Kontakt

Zdena Bradnová
bradnav@seznam.cz
 Vítejte  ve Zbiroze a jeho okolí 

Město Zbiroh  se rozkládá  mezi Brdskou vrchovinou,Radečskou a Křivoklátskou vrchovinou.Je tedy obklopen lesy a jeho okolí zdobí  několik rybníků, které napájí Zbirožský potok.Ten protéká samotným Zbirohem. Potok pramení na severním okraji  Brd mezi obcemi  Mýto a Kařez. Jeho pouť překonává délku 29 km.a jeho vody končí v řece Berounce nedaleko od Skryjí. Romantiku v okolí stuhy potoka  dotvářejí  vsi a osady s ucelenou roubenou lidovou architekturou.Ve Zbiroze je stále známý název  zalesněného kopce " Starý Zbiroh."Pod názvem Starý Zbirov je toto místo uváděnov knižním vydání z roku  1896 "Popis školního okresu Plzeňského "- Stručný nástin  historický Ten uvádí následující   : " Nad Františkovem nepatrné pozůstatky  kamenné ohrady a udržují pojmenování "Starý Zbirov". Jsou důkazem toho ,že zde bývalo v dobách pradávných nějaké sídlo. Nikdo však nedovede pověděti nám,co zde vlastně stávalo. Nejstarší písemné památky také o místě tom se nezmiňují a jen pověst vypravuje,že zde původně býval Zbiroh".Také se  polemizovalo o tom,že zde původně mohl být původní hrad.Ani urbář rožmberský,ani pozdější urbáře o místě ničeho neuvádějí. Nejnovější archeologické průzkumy,které byly v těchto místech prováděny,nepotvrdily ani v nejmenším,že by kdy v těchto místech nějaké osídlení bylo- škoda.
Se Zbirohem se setkáváme nejprve v predikátech. Už roku  1230 je zmiňován v listině Plaského  kláštera,tato písemnost je však kopií původní listiny,vzniklou až v  17 stol.Jako první držitel hradu je uváděn  Chřen ze Zbirova a jeho bratr Sulislav. Ti pocházeli z rodu Sulislavců.Na Zbirožském hradě se vystřídala řada dalších majitelů.Písemné zprávy uvádí rod Draslaviců,rod Zajíců z Valdeka.Vlastnili ho Lucemburkové ,Čeští králové, Jan Lucemburský a Karel IV.Rožmberkové,rod Kolovratů,Lobkovicové,císař Rudolf II..Dále se vystřídalo několik majitelů,kdy hrad upadal do zástavy a byl znovu na čas vyměněn na krátkou dobu za další majitele. Od roku 1868 vlastnili rozsáhlé panství krakovští bankéři Sidmunt a Kirchmayer,kteří to ještě téhož roku prodali za 10 milionů zlatých pruskému  podnikateli  Bethelu Henrymu Strousbergovi. Ten chtěl ze Zbirožska vytvořit mohutný průmyslový,železářský komplex.V těchto letech  1869-1870 nechal Strousberg přestavět zámek na honosné  a přepychové sídlo. Jeho plány ztroskotaly po krachu na vídeňské burze, roku 1873. Definitivní konec Strousbergova podnikání ukončil krajský soud v Plzni a okresní soud ve Zbiroze v roce 1875 a 1888,kdy bylo panství prodáno v dražbě. Roku  1879 ho koupil kníže Josef Colloredo Mansfeld.Na zámku bydleli Colloredo-Mansfeldové zpočátku jen občas. Teprve od roku 1913  trvale. Ostatní nevyužité prostory byly pronajímány.Ve velkém sále,osvětleném tehdy skleněnou střechou,vytvářel  v letech 1910-1928 světově známý malíř Alfons Mucha svá velkolepá díla. Nejznámější je cyklus obrazů- Slovanská epopej.
Za 2.světové války byl zámek ve Zbiroze a celý rodový majetek /Opočno a Dobříš /zkonfiskován ve prospěch Německé říše. Důvodem byly protinacistické  postoje majitelů.V letech 1943-1945 m. byl zámek ve Zbiroze školícím střediskem a autoškolou SS. Po válce sloužil zámek dlouhá léta pro potřeby ozbrojených sil a složek.Nejprve jako výcvikové středisko a poté využíváno československou armádou,jako jedno z tajných pracovišť v Československu pro sledování nepřátelského vzdušného prostoru.Dnes je zámek v soukromých rukou a prošel rekonstrukcí. Část je zpřístupněna návštěvníkům ,další část slouží jako hotel.V arálu zámeckého objektu se nachází nejhlubší hradní studna v Evropě a její hloubka je udávána  163 m.

 
následující fotografie vám dají nahlédnout ke Zbirožskému zámku
následující fotografie vám dají nahlédnout ke Zbirožskému zámku
201107080009.JPG
201107080012.JPG
201107080017.JPG
201111140046.JPG
201111140040.JPG
201107080020.JPG
201111140060.JPG
Domov /Skřivánčí písně/ Josef Václav Sládek
 
Domove,domove,
drahý a jediný,
nejdražší,nejsladší,
nad světa končiny...
Město Zbiroh

Život obyvatel Zbiroha,který byl osadou,vsí a později městem  byl vždy spjat s osudy majitelů panství. Hlavní obživou Zbiroha i okolí bylo především zemědělství,práce v okolních lesích a také práce v železářství.Tato možnost nastala v souvislosti se vznikající těžbou železné rudy a následně s jejím zpracováním.
 V roce  1421 bylo okolí Zbiroha vypleněno Žižkovým vojskem. Zpustlo  mnoho okolních gruntů. Ještě větší pohromou pro samotný Zbiroh byl vpád Švédských vojsk na Rokycansko v letech 1634-1640 . Roku 1634 byl Švédským vojskem vypálen celý Zbiroh. V březnu roku 1640 se uvádí Zbiroh mezi obcemi,které jsou úplně spáleny. Zbirožský hrad byl vypleněn roku 1639. Ještě roku 1652 tu bylo 11 pustých gruntů a 2 chalupy.Zpustošeny byly pochopitelně i okolní vesnice.
Události  třicetileté války probíhaly zde stejně tragicky,jako všude jinde.Po bitvě na Bílé hoře se stal Zbiroh státním vězením pro účastníky  stavovského povstání-později i pro další vězně.
 V letech 1671-1691 se nevolníkům ve Zbiroze vedlo zle. Na Zbirohu vládl zbirožský hejtman Zikmund Ignác de Bois. Vládl krutou rukou  a panství spravoval špatně.
 První zmínka o  zbirožské škole pochází z roku 1652,kdy se píše,že trvá již 50 let.,ale je prý patrně  starší. Učilo se na faře. Roku 1667 byla postavena škola dřevěná a roku 1734 pak škola kamenná.Ta byla v letech 1845-1846 opět přestavena. Nad vchodem této obecné školy byla umístěna  deska s Jungmanovým citátem : "Co člověk povinen Bohu,sobě i obci a vlasti,co šťastným ho dělá,v tomto učí se domu."Dnes je tato deska umístěna  u nové Základní školy J.V. Sládka . Pro vzdělávání učitelů byla v zámeckém parku zřízena r.1775  tzv. /profesorna /. Nový majitel zámku Strousberg nechal postavit na Švabíně novou školu  a ta byla používána jako škola obecná až přes polovinu 20.stol.Měšťanská škola byla postavena na náměstí roku 1901.Od roku 1986 sídlí v bývalé měšťanské škole  Městský úřad.Ve Zbiroze byla slavnostně otevřena v roce  1984 nová Základní škola. Slavnostnímu otevření školy byl přítomen  tehdejší ministr školství doc. Milan Vondruška.
 Původní gotický kostel sv. Mikuláše se připomíná již v roce  1367. Z původního chrámu se zachovaly pouze zdi ,presbytář a věž V roce  1716 byla gotická stavba přestavěna do barokní podoby. Za 1.světové války byly z kostela sňaty oba zvony. V roce 1921 byl místo nich zavěšen zvon nový. Nesl nápis "Svatý Mikuláši,ochraňuj  osadu naši " a tento zvon byl  zničen za 2.světové války. Teprve v roce 1971 byl v kostelní věži opět umístěn zvon nový. 
 Švabínský vrchnostenský pivovar se připomíná již roku 1397. Je nejstarším známým pivovarem v oblasti Zbirožska. Za dobu své existence byl několikrát vypleněn nepřátelskými vojsky a přestavěn. V roce 1567 byl znovu postaven a svoji podobu si zachoval do dnešních dnů. Pivovar vlastnil čtyři hostince :U Labutě-ve Zbiroze ,dále v Drahoňově Újezdě v Kařízku a v Zábělé.
V roce 1801 byla na Františkově zahájena stavba dřevouhelné vysoké pece. Šlo o jednu z největších pecí komorních železáren. Pracovala až do roku 1875 .Součástí areálu zdejších železáren byl také zkujňující hamr.Postupně zde byly v provozu i dvě koksové pece.Roku  1875 po krachu Strousberga byl provoz ukončen. Od té doby se zde vystřídalo několik druhů tovární výroby. Od vysokých pecí,přes výrobu střeliva,kyseliny octové,tkalcovny,vyráběly se zde stuhy a krajky,výroba kelímků a lepenkárna..Objekt byl dále využíván JZD Zbiroh,  
 V roce  1850 byl ve Zbiroze zřízen  okresní soud . Byl zde ustaven i okresní úřad. Zrušen byl roku 1868. Roku 1869 bylo původní sídlo soudu přeneseno ze zámku do nově postavené radnice na náměstí.Ve 30 a 40 letech 19 stol. se Zbiroh podle doložených zpráv podobal  spíše vesnici ,než městu. Roku 1832 nebylo ještě ani jediné tašky ve Zbirově na střechách,pouze kostel byl pokryt prejzema.Tétož roku vyhořela stodola  u č.p. 114,která byla prvně taškama pokryta a pak  od roku k roku  taškové střechy přibývaly. Také fara byla do roku  1834 celá ze dřeva. V roce  1835 byla od základů přestavěna,ale stále byla přízemní. Poschodí bylo přistavěno až roku  1862 V této době  čítal Zbiroh 160 čísel. Starousedlíci měli obytná stavení s vjezdy do dvorů,nebo jen s vchody po obou stranách protáhlého náměstí,svažujícího se od kostela směrem k Tejčku. Na dvorcích vedle stájí,kůlen a jiných hospodářských budov mívali někde ještě menší chaloupky pro "podělkáře",neb ženaté čeledíny. Na vnější straně města k severu i k jihu byly zahrady zakončené stodolami,jež zděnými hradbami bývaly spojeny a tak s obou stran městečko po délce uzavíraly.Kromě toho již existovaly odlehlejší části " Na Hejštích " Františkov,přirůstaly i domečky v podhradí,/domov bezzemků,domkářů a chudiny.Rok 1885 nebyl pro městečko rokem šťastným.V tomto roce střídal jeden pořár další a další požáry.Vyhořelo mnoho stodol,kůlny,chalupy i hospodářská stavení. V místní kronice se píše :" V následku stálých požárů se někteří majitele rozhodli,že ještě v témže roce své ještě dobré dřevěné domy rozbourali a proti ohni bezpečně sobě nové domy vystavěli.. A sice Peter Sládek,vystavěl nový dům pod tašky č.p. 28 .Antonín Matoušek vystavěl  též nový dům pod cementový tašky č.p. 113."
V 18. a 19 .stol. byla ve Zbiroze  provozovaná  výroba cvočků.  Kdybychom se vrátili zpět do roku 1860 našli bychom ve  Zbiroze- v malé dílničce v domě  čp. 174- jednoho kováře,tři dělníky u svěráků a spolu s nimi podnikavého pana Václava  Kreisingera,kteří se lopotí s výrobou hřebů všech možných velikostí a cvočků do bot,ke kterým později připojil i sortiment několika druhů kleští,kladívek a palic.. Těžko by asi v tu chvíli někoho napadlo,že stojí u zrodu závodu Zbirovia.Od samého prvopočátku se vystřídalo mnoho majitelů a později ředitelů továrny.Připomenu  ty úplně začínající Václav Kreisinger. Po něm  přejímá už malý,ale dobře zařízený závod jeho zeť  Jan Klekner. V roce 1929 je závod ve veřejné dražbě prodán Otto Taussigovi. V obchodním názvu se poprvé objevil název Zbirovia Zbiroh. JUDr Zdeněk Taussig,syn Otto Taussiga,přejímá  Zbirovii po svém zesnulém otci,ale v roce  1939 prchá před okupanty z Československa. Z moci říšského protektora v Čechách a na Moravě dostává továrna nového šéfa  a později i majitele v osobě majora  Hanse Wreda.. Ten prakticky likviduje export nářadí a zavádí zbrojní výrobu. V poválečných letech se Zbirovie vrací k výrobě tradičního sortimentu.V poválečné době se vystřídala řada dalších ne již majitelů,ale ředitelů závodu. V roce  1961 náhlý požár úplně zničil  novou velkou halu Továrna se však opět vzpamatovala .Za  připomenutí  ještě stojí  vzpomínka na továrničku nad Zbirožským potokem.Václav Jíša  zde začal vyrábět  kuřácké potřeby-dýmky,špičky a další potřeby.Továrna s parním pohonem byla založena v roce 1876 ,zmíněným Václavem Jíšou. V počátcích se jednalo o malý provoz se dvěma,třemi  dělníky. Původní dílna,kde se vše začalo tvořit ještě nebyla v následujícím objektu,jak je známý v dnešní podobě.Tato dílna  byla v domě pana Razíma.ve Zbiroze  na Zámostí. Pan Václav Jíša byl podnikavý a brzy postavil v sousedství zděnou továrnu a dům.Nejdříve se zde vyráběly pouze troubele.Postupně se zvětšoval sortiment.Přijal další dělníky i učně a továrna se rozrůstala.Pan Jíša jezdil  pravidelně 2x do roka na výstavu do Lipska,kde získával odběratele. Před  1 světovou válkou už měl 50 dělníků. Václav Jíša zemřel v roce  1921. Vdova po něm pověřila  vedením bývalého obchodního zástupce, počet zaměstnanců začal postupně klesat.  Výroba skončila v roce 1926.Objekt byl prodán rodině Kotvů a z továrničky se stal statek. Dnes je majitelkou paní Mgr. Lenka Moštěková . Z tohoto objektu vytvořila relaxační areál,který zahrnuje park a část dvora,kde je vybudován prostor  pro setkávání místních i přespolních. A to jak k posezení s podávaným občerstvením,tak ke kulturním programům a koncertům. Pro nejmenší je zde vybudováno dětské hřiště.Je zde příjemné posezení v krásném prostředí.
Ve Zbiroze bývalo i krásné rozsáhlé vlastivědné muzeum.Již v roce 1933 byl ustaven výbor pro zřízení městského muzea v čele se starostou města Karlem Vaňkem. Ještě téhož roku bylo muzeum otevřeno v 1 poschodí městské radnice.Sbírky muzea se postupně rozrůstaly. V muzeu byl nainstalován starožitný venkovský nábytek,obrazy,kolovraty a také památky na začátky místních spolků. Bohaté expozice připomínaly dávnou minulost,ale i přítomnost města. Expozice byly umístěny v 7 místnostech a také ještě v muzejní knihovně,která čítala  přes  8500 titulů,z nichž bylo mnoho sbírek unikátních. Expozice též obsahovaly přírodovědu s rozsáhlou sbírkou motýlů dr. Felixe Jedličky a sbírku brouků Josefa Procházky.. V muzeu byly umístěny  i originály  Muchových obrazů. Ve sbírkách byly  pamětní mince z roku 1813,které byly raženy ve Františkovských vysokých pecích na paměť porážky Napoleona Bonaparta v bitvě u Lipska.,dále různé husitské zbraně,švédské mečíky z třicetileté války,koule do praků ze XIV. století.. Dělnický prapor  z roku  1880.Ebenový sedící Budha  a mnoho dalších věcí.  Muzeum bylo v budově radnice  v 80 letech min. století zrušeno,část exponátů byla přenesena do Muzea J.V. Sládka a valná část exponátů skončila někde v depozitáři.Což je velká škoda,protože návštěvou tohoto muzea získali návštěvníci  náležitý přehled o historii,umění a přírodě Zbirožska.
Ke kulturnímu životu  města přispěla  řada rodáků  a osobností působících v literatuře,hudbě,malířství,zabývajících se historií.Hned na náměstí můžeme nahlédnout  do muzea J. V. Sládka nejslavnějšího místního rodáka,básníka,překladatele,vydavatele a redaktora časopisu" Lumír".Muzeum zde bylo zřízeno v roce  1952.Je umístěno v domě,který přestavěl otec J.V. Sládka, Petr Sládek..Z původního malého domku,který zde stával a ve kterém se J.V.Sládek narodil. Sládek však není první,ani poslední z velkých osobností  Zbirožska.Ve Zbirohu žili i jiní básníci Antonín Klose,J Picek,Fráňa Šrámek,Karel Vokáč, Josef Palivec, František Frýda-spisovatel.Strousbegův vzestup a pád na Zbirožsku  zachytil ve svém románu "Král železnic" Adolf Branald.Zbiroh má i významné historiky:F.A. Heber,špatný kupec,ale znamenitý znalec dějin. Napsal již před Aug. Sedláčkem cenné  pětisvazkové dílo o českých a moravských hradech .Svoji důležitost  má i kronikář  Ant. Drachovský a Jan Pohl-regionální historik a hudebník.Musíme znovu vzpomenout na malíře  A.M. Muchu světově známého malíře ,který již byl na těchto stránkách dříve připomínán a nesmíme zapomenout na malíře Járu Pika,který byl žákem A. Muchy.Zbirohem chodili  i hudební skladatelé J.B. Foester ,Václav Vačkář. Marie Gärtnerová-operní pěvkyně evropských operních scén.V současnosti pobývá ve Zbiroze paní Silvie  Bodorová,hudební skladatelka. Dny odpočinku  zde tráví i Radoslav Kvapil,klavírní virtuos a pedagog.
Zbirohem prošly i spisovatelky Marie Majerová a Marie Pujmanová. Možná  Zbiroh a jeho okolí navštívilo mnohem více známých lidí,kteří k tomuto kraji s krásnou krajinou a bohatou historií mají,nebo měli vřelý vztah.Snad nejsou posledními o kterých  se jednou bude psát , jako o významných osobnostech  tohoto města.
Zbiroh od Praporce
Zbiroh od Praporce
P1110013.JPG
horní část náměstí s kostelem sv. Mikuláše
horní část náměstí s kostelem sv. Mikuláše
zvon zavěšený v kostelní věži roku 1971
zvon zavěšený v kostelní věži roku 1971
pohled na Zbirožské náměstí
pohled na Zbirožské náměstí
pohled na Zbiroh z kostelní věže
pohled na Zbiroh z kostelní věže
Zbirožské náměstí
Zbirožské náměstí
Zbiroh-pohled k Zámostí
Zbiroh-pohled k Zámostí
Zbirožský dvůr- parkově upravená relaxační část
Zbirožský dvůr- parkově upravená relaxační část
Zbirožský dvůr-relaxační část , která vysílá pozitivní energii
Zbirožský dvůr-relaxační část , která vysílá pozitivní energii
Základní škola J.V.Sládka Zbiroh
Základní škola J.V.Sládka Zbiroh
pohled k mateřské škole ze silnice od zámecké brány
pohled k mateřské škole ze silnice od zámecké brány
Vzpomínka na Zbiroh - serenáda

hudba :Václav Vačkář opus 180
slova  : A. Wenig

 V slunci když smál se krásný měsíc máj,
nádherou květů zářil celý kraj,
v náručí já tě,dítě drahé,měl,
v jasně modré oči tvé jen s láskou zřel.

Ptáci pěli tam ve větvích,
radostný tvůj zazníval smích
a slunko též se smálo v májový ten den,
vábný,šťastný ,mladé lásky byl to tehdá sen.  

Stáli jsme my stáli,krásně bylo tam,
kde kolem nás byl samý květ,
vůně sladká táhla k nám.
V dálku vzpomínka táhne po letech,
jak naši lásku spálil mrazu dech.

Zlý osud nás záhy rozloučil,
na památku suchý kvíteček jen mi zbyl.
Palčivou v oku já teď slzu mám,
krásný to byl sen,
stále ještě vzpomínám.

 
Taxmeni :
ven se dívej a nespi,
řekni průvodčímu  že se vracíš domů.
Tam kde znáš každý kámen,
tam kde znáš řeky pramen
a domov máš ve stínu stromů......
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one