Kontakt
Zdena Bradnová
bradnav@seznam.cz
bradnav@seznam.cz
Křtitelna a lom u Třebnušky
Pod Matčinou horou poblíž Zbirožského potoka, směrem ke Třebnušce , se pod silnicí nachází železný křížek s nápisem :" KŘTITELNA -památka zde katolicky křtěných dítek . R. 1634".-/Nyní k historii tohoto místa/
Porážka Čechů na Bílé hoře byla jen začátkem předlouhého řetězu strastí českého lidu. V červenci roku 1634 přitáhlo švédské vojsko pod generálem Bannerem ke Zbirohu.Lidé utíkali před vojskem ze svých domovů a brali si jen to nejpotřebnější. Husté lesy,skalní brlohy,sluje a jámy byly jim útočištěm. Tehdejší farář v Drahoňově Újezdě, Matyáš Lukašenič/rodem Polák,dominikán/ ,vykonal v letech 1627-1631 jen 46 křtů,ač obsluhoval 16 farních úřadů ke kterým patřilo 70 okolních vesnic. Do temnoty hustých lesů odcházel i pozdější farář Ondřej Šebestián Outerský z Drahoňova Újezda. Obětoval Bohu v chrámu přírody. Rozprášení osadníci mívali v těchto náboženských obřadech jedinou útěchu. Bolelo je však ,že novorozeňata nemohou být pokřtěna.A tu přispěl dobrý pastýř opět svým osadníkům. Nepřítel však hlídal všechno,aby se lid nemohl shromažďovat k obraně. Proto rodiče nemohli přicházet se svými nemluvňaty. Duchovní otec z Drahoňova Újezda vyčkával noci a v lesích vyhledával skrýše štvaných uprchlíků. Zde mu matky odevzdávaly svá nemluvňata a on je odnášel zahalená v plášti ke studánce,která vyvěrala pod strání u Drahoňova Újezda. Zde děti křtil a vyčkávající matky braly svá pokřtěná nemluvňata z jeho rukou. Hodně nocí prochodil tento kněz,než si kraj oddechl od nepřítele. U studánky byste viděli velký plochý kámen zabořený do země./ dnes již zarostlý/. Na tuto desku pokládal prý kněz nemluvňata při křtu. Roku 1894 laskavou péčí pátera Dominika Brázdy,tehdejšího faráře v Drahoňově Újezdě,byla vzácná studánka Křtitelna vyčištěna,kameny obroubena . Nad ní byl vztyčen železný kříž.- Toto sepsal Antonín Drachovský v "Obrázcích ze Zbirožska"
Místo by si zasloužilo více péče.
Nedaleko od studánky se nachází kamenolom Třebnuška.Viditelný z Matčiny Hory a ze Světoviny.Horniny jsou součástí vulkanického komplexu mezi Radečskou a Křivoklátskou vrchovinou.Pro svoji tvrdost jsou využívány jako stavební materiál a jako štěrkové náspy do betonu apod.
Porážka Čechů na Bílé hoře byla jen začátkem předlouhého řetězu strastí českého lidu. V červenci roku 1634 přitáhlo švédské vojsko pod generálem Bannerem ke Zbirohu.Lidé utíkali před vojskem ze svých domovů a brali si jen to nejpotřebnější. Husté lesy,skalní brlohy,sluje a jámy byly jim útočištěm. Tehdejší farář v Drahoňově Újezdě, Matyáš Lukašenič/rodem Polák,dominikán/ ,vykonal v letech 1627-1631 jen 46 křtů,ač obsluhoval 16 farních úřadů ke kterým patřilo 70 okolních vesnic. Do temnoty hustých lesů odcházel i pozdější farář Ondřej Šebestián Outerský z Drahoňova Újezda. Obětoval Bohu v chrámu přírody. Rozprášení osadníci mívali v těchto náboženských obřadech jedinou útěchu. Bolelo je však ,že novorozeňata nemohou být pokřtěna.A tu přispěl dobrý pastýř opět svým osadníkům. Nepřítel však hlídal všechno,aby se lid nemohl shromažďovat k obraně. Proto rodiče nemohli přicházet se svými nemluvňaty. Duchovní otec z Drahoňova Újezda vyčkával noci a v lesích vyhledával skrýše štvaných uprchlíků. Zde mu matky odevzdávaly svá nemluvňata a on je odnášel zahalená v plášti ke studánce,která vyvěrala pod strání u Drahoňova Újezda. Zde děti křtil a vyčkávající matky braly svá pokřtěná nemluvňata z jeho rukou. Hodně nocí prochodil tento kněz,než si kraj oddechl od nepřítele. U studánky byste viděli velký plochý kámen zabořený do země./ dnes již zarostlý/. Na tuto desku pokládal prý kněz nemluvňata při křtu. Roku 1894 laskavou péčí pátera Dominika Brázdy,tehdejšího faráře v Drahoňově Újezdě,byla vzácná studánka Křtitelna vyčištěna,kameny obroubena . Nad ní byl vztyčen železný kříž.- Toto sepsal Antonín Drachovský v "Obrázcích ze Zbirožska"
Místo by si zasloužilo více péče.
Nedaleko od studánky se nachází kamenolom Třebnuška.Viditelný z Matčiny Hory a ze Světoviny.Horniny jsou součástí vulkanického komplexu mezi Radečskou a Křivoklátskou vrchovinou.Pro svoji tvrdost jsou využívány jako stavební materiál a jako štěrkové náspy do betonu apod.
Waldemar Matuška- Míle
Míle a míle jsou cest které znám,
Míle a míle jsou cest které znám,
jdou trávou i úbočím skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,
a já na všech s vámi stál.....